Vánoční tradice jsou všude jiné...

Mezi ozdobičkami v amerických či německých domácnostech vždycky najdete jednu, která má tvar kyselé okurky. Tradičně se každý rok schovává na vánoční stromek, a kdo ji najde jako první, čeká ho veliké štěstí. Pokud okurku první spatří jedno z dětí, dostane za odměnu dáreček navíc. V některých rodinách naopak dítě, které první okurku najde, může potom ostatním rozdávat jednotlivé dárky pod stromečkem.

To ale neznamená, že by Američané nebo Němci byli extra odvázaní z okurek. Nikdo vlastně přesně neví, kde se tato tradice vzala. Jedna z teorií tvrdí, že je to pocta vojínovi z Americké občanské války, kterého drželi v zajetí a nechali hladovět. Na pokraji smrti hladem si od dozorce vyprosil okurku, která mu zachránila život. Další naopak, že onen voják nebyl ve vězení, ale byl raněný a doplazil se na farmu, kde jedna žena pěstovala právě okurky. A ty byly jediné čím ho vykrmila a pomohla k uzdravení.

V 19. století začali obchodníci, kteří ozdobičky vyváželi z Německa a dnešního Jablonecka (českého pohraničí, kde má sklářská výroba své tradiční zázemí) poptávat vedle tradičních ozdob i okurky.  V bývalém východním Německu se pak po roce 1950 tradice vžila se známými Spreewalskými okurkami. Variant je prostě mnoho a každá má svůj vánoční půvab.